Psoriáza

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění, které může postihnout kůži, nehty a klouby. Příčiny psoriázy jsou prozkoumány pouze částečně. Při psoriáze je imunitní systém chybně aktivován, což vede k nadprodukci kožních buněk. Tyto se v povrchové vrstvě kůže (epidermis) tvoří příliš rychle, a tím vytvářejí reliéfní, červená ložiska (tzv. plaky). Plaky velmi často svědí a někdy jsou i bolestivé. Psoriatické léze se nejčastěji projevují na loktech, kolenou, na hlavě, na končetinách a v dolní části zad, mohou se však objevit kdekoliv na těle.

U některých lidí jsou projevy psoriázy méně výrazné. Pro jiné je to vysilující a nepříjemné onemocnění, které jim komplikuje způsob života a kontakt s ostatními.

 

Důležitá fakta o psoriáze

  • Psoriáza není nakažlivá.
  • Psoriáza se projevuje u postiženého ve věku 15–20 let, nebo později ve věku 50–60 let. Přibližně 75 % pacientů je postižených před čtyřicítkou.
  • Souhrn příznaků lupénky se liší v klinickém projevu a v odpovědi na léčbu podle závažnosti u jednotlivých pacientů.

Příznaky psoriázy se liší od pacienta k pacientovi a obsahují jednu nebo více z těchto vlastností:

  • hrubá, červená ložiska na kůži (plaky) různých velikostí, pokrytá stříbřitými šupinami,
  • svědění,
  • léze na těle,
  • psoriáza nehtů a artritida.

Závažnost onemocnění

Stupeň závažnosti psoriázy se pohybuje od výskytu několika menších ložisek na určitých částech těla až po větší ložiska, která pokrývají velké plochy a jsou velmi obtížně léčitelná. Jednoduché případy mohou být sice nepříjemné, nicméně vážnější případy mohou být i bolestivé, zohavující a různě omezující.

 

Diagnóza

Pro zjištění psoriázy neexistují žádné speciální krevní testy nebo diagnostické nástroje. Lékař diagnostikuje lupénku na základě příznaků a vyšetření celého povrchu kůže. Někdy se odebírají vzorky kůže a zkoumají se pod mikroskopem, aby se psoriáza mohla rozlišit od jiných onemocnění.

 

Kvalita života

Psoriáza má na člověka značný vliv, somatický i emocionální. K somatickým důsledkem psoriázy patří podráždění, bolest nebo pálení. Studie ukázaly, že osoby s lupénkou mají nižší kvalitu života a nižší sebevědomí než lidé, kteří netrpí tímto onemocněním. K emocionálním účinkům patří zvýšené riziko depresí a omezená schopnost jednat. Lidé s lupénkou se cítí stigmatizováni, ztrácejí sociální kontakty a upadají do rostoucí izolace. Jinými slovy úroveň fyzického a psychického omezení pro pacienty s psoriázou je srovnatelná s lidmi, kteří trpí srdečními onemocněními, rakovinou nebo cukrovkou.

 

Příčiny

Příčiny psoriázy dnes ještě nejsou zcela prozkoumány. Převládá názor, že podstatnou roli při vývoji psoriázy hraje imunitní systém společně s genetickou predispozicí a environmentálními faktory (např. stresem, studeným počasím apod.). Z toho rezultuje zánět kůže ve spojení s nadprodukcí kožních buněk. Normální buňky horní vrstvy kůže – epidermis dozrávají, postupují nahoru na povrch kůže a po 28–30 dnech se z něj odlučují. U psoriázy buňky dozrávají v průběhu 3–6 dnů a postupují na povrch kůže, kde se hromadí. Vědci se domnívají, že určitou roli by zde mohly hrát nejen genetické, ale i environmentální faktory způsobující poruchu funkce T-buněk. Odhaduje se, že asi deset procent lidstva dědí alespoň jeden gen, který způsobuje genetickou predispozici k lupénce. Nemoc se rozvine pouze u dvou až tří procent osob. Převládá názor, že člověk, který onemocní lupénkou, je na jedné straně nositelem příslušných genů, a navíc je vystaven velmi specifickým externím faktorem vyvolávajícím onemocnění.

 

Spouštěče psoriázy

Stejně jako v případě mnoha jiných kožních onemocnění symptomy psoriázy přicházejí a odcházejí v cyklech. Někteří pacienti jsou několik týdnů, či dokonce měsíců bez jakýchkoliv projevů onemocnění. Možná zjistíte, že určité faktory zhoršují lupénku ve vašem každodenním životě. Tyto spouštěče mohou být u každého jednotlivce individuální. Je důležité uvědomovat si tyto faktory a vyhýbat se jim.

Faktory, které mohou vyvolat psoriázu:

  • Rodinná anamnéza: největším rizikovým faktorem pro vznik psoriázy je dědičná zátěž. Jeden ze tří psoriatiků má blízkého příbuzného, který také trpí tímto onemocněním.
  • Jiná onemocnění: lidé s HIV onemocní psoriázou spíše než lidé se zdravým imunitním systémem.
  • Děti a mládež s opakujícími se infekcemi – zejména streptokokovými infekcemi hrtanu – jsou vystaveny vyššímu riziku.
  • Stres: může ovlivnit váš imunitní systém a pravděpodobně zvýšit riziko vzniku psoriázy nebo její zhoršení.
  • Obezita: vyšší tělesná hmotnost zvyšuje riziko vzniku psoriázy. Kromě toho se u některých typů psoriázy často tvoří plaky v kožních záhybech a na krku.
  • Tabák a alkohol: požívání alkoholu a kouření zvyšuje riziko onemocnění, resp. její zhoršení.